Pří­chod mimin­ka do rodiny je vždy radost­nou zprávou. Čas­to ale zapomínáme na jed­nu důleži­tou věc – miminko nemění jen náš živ­ot, ale i ten psí. A právě zde nastává zásad­ní rozdíl – my sami se na pří­chod mimin­ka něko­lik měsíců připravu­jeme. Dopřáváme ale tohle i naše­mu čtyřno­hé­mu parťákovi? A víme vůbec, jak připrav­it psa na miminko tak, aby to bylo v klidu a bez stre­su?

Pro něko­ho se může zdát přípra­va psa na miminko jako zbytečnost. Bohužel se s tím­to názorem setkávám stále poměrně čas­to.

„Vždyť dřív se to neřeši­lo.“
„Pes si prostě zvykne.“
„Nějak to dopadne.“

A ano, v min­u­losti se podob­né věci oprav­du moc neřeši­ly. Jenže doba se změni­la. A s ní i způ­sob, jakým se svý­mi psy žijeme. Dnes s nimi trávíme mno­hem více času. Jsou s námi doma, na gauči, v ložni­ci, v kaž­do­den­ním kon­tak­tu. Jsou součástí naše­ho pros­toru i našich emocí. A právě pro­to také mno­hem citlivěji vní­ma­jí změny, který­mi během těhoten­ství procházíme. Změny, které nám dáva­jí smysl – ale pro psa mohou být matoucí nebo stre­su­jící.

A právě pro­to dává přípra­va psa na miminko smysl. Ne jako „mod­erní výmysl“, ale jako pre­vence. Pro klid psa. Pro klid náš. A hlavně pro bezpečné soužití celé rodiny.

Jak připravit psa na miminko včas, bez zbytečného stresu

Těhoten­ství je krás­né období. Období, které nás v určité chvíli donutí zpo­ma­lit. Zas­tavit se. A možná se trochu jinak podí­vat i na naše­ho psa. A tak není divu, že nás napada­jí otázky, které jsme si dřív vůbec nepok­lá­daly:

„Zvládne to?“
„Při­jme miminko?“
„Co když bude žár­lit?“
„Co když na něj neb­udu mít čas?“
„Co budu dělat, pokud na miminko zavrčí?“

Chci vás teď na chvíli uklid­nit. Nejste v tom sama.

Tyh­le – a mno­hé další – otázky jsem si během těhoten­ství klad­la i já. A právě tyto obavy byly jed­ním z hlavních důvodů, proč celý pro­jekt vůbec vznikl.

Pro­to, aby na tyto otázky už žád­ná žena nemusela zůstá­vat sama. Aby si žád­ná nastá­va­jící mamin­ka nemusela myslet, že jak připrav­it psa na miminko je něco nezvlád­nutel­ného – pro­tože není. Aby si žád­ná nastá­va­jící mamin­ka nemusela myslet, že to nejde zvlád­nout – pro­tože jde. Aby se žád­ná mamin­ka nemusela rozbrečet při větě: „Toho psa budeš muset dát pryč.“ Ale aby naopak mohla v klidu a s jis­to­tou odpovědět:
„Neb­udu. Vím, jak psa na miminko připrav­it. A vím i to, co dělat ve chvíli, kdy se objeví prob­lém.“

A přes­ně pro­to jsem tady.

Kdy tedy začít připravovat psa na miminko?

Uni­verzál­ní odpověď neex­is­tu­je, pro­tože každý pes je jiný. Můžeme se držet toho, že čím dříve, tím lépe, ale nemusíte se bát ani v pří­padě, že máte ter­mín poro­du za měsíc. I v tom­to čase dokážeme pejs­ka na miminko připrav­it. Stačí jen vědět jak a pos­tupo­vat krok za krokem.

Uni­verzál­ní odpověď neex­is­tu­je.
Každý pes je jiný. Ste­jně jako každá rod­i­na a každé těhoten­ství.

Obec­ně se můžeme držet jednoduchého pravid­la: čím dříve, tím lépe. Zároveň vás ale chci uklid­nit – ani v pří­padě, že máte ter­mín poro­du tře­ba už za měsíc, není pozdě. I za rel­a­tivně krátký čas dokážeme psa na miminko připrav­it. Důležité je jed­iné: vědět, jak připrav­it psa na miminko, a pos­tupo­vat krok za krokem.

Ideální čas? Druhý trimestr

Z vlast­ní zkušenos­ti – osob­ní i pra­cov­ní – mohu říct, že ideál­ním obdobím pro zahá­jení přípravy je druhý trimestr těhoten­ství. Je to fáze, kdy má větši­na žen ještě dostatek energie i pros­toru zavádět změny pos­tup­ně a bez tlaku. Ve třetím trimestru pak už není potře­ba „vymýšlet něco nového“, ale spíš ladit detai­ly a poma­lu upevňo­vat nové ruti­ny, na které si pes už zvyká.

Jak připravit psa na miminko krok za krokem
Přípra­va psa na miminko neza­číná u plenek. Začíná u porozumění.

Příprava psa na miminko není jednorázová akce

Je ale dobré přípravu nepod­ceňo­vat. Nejde totiž o jeden pov­el, jed­no cvičení nebo jed­nu „rychlou radu“. Přípra­va psa na miminko je pro­ces.
Pro­ces složený z něko­li­ka menších kroků:

  • upevnění povelů, které vám později výrazně ule­hčí kaž­do­den­ní situ­ace,
  • pos­tup­né sez­namování psa s nový­mi před­mě­ty, pachy a zvuky,
  • a také zvykání si na nový den­ní režim, který může být s malým miminkem úplně jiný, než na jaký byl pes zvyk­lý doteď.

Čím dříve ten­to pro­ces začne, tím klid­nější může být pře­chod pro všech­ny zúčast­něné.

Při přípravě je podstatné jedno – pes

Jed­nou z častých chyb, se kter­ou se u nastá­va­jících rodičů setkávám, je příliš velký fokus pouze na miminko.

Na zák­ladě nejrůznějších rad z inter­ne­tu se rodiče drží toho, že:

  • při­ne­sou domů panenku,
  • pustí nahrávku dět­ského pláče,
  • a připraví se na to, že z porod­nice done­sou „počůra­nou“ plenku.

A tím je přípra­va hotová.

Jenže tak jednoduché to není.

Při tom všem se totiž vel­mi čas­to zapomíná na to nejdůležitější – na psa.

Pes je v celém procesu klíčový

Právě pes je tím, kdo se musí s celou změ­nou vyrov­nat. Pro­to je potře­ba brát ohled přede­vším na něj – na jeho povahu, emoce a reakce. A to je něco, čemu se do hloubky věnu­ji v kurzu Pes a těhoten­ství.

Pes totiž nepotře­bu­je očichat počůra­nou plenu ani „pocho­pit“, že panen­ka před­stavu­je miminko. To, co skutečně potře­bu­je, je porozumět tomu, proč se svět kolem něj mění – a že je to v pořád­ku.

Toho ale nedosáh­neme plas­tovou panenk­ou ani nahrávk­ou pláče. Dosáh­neme toho pos­tup­nou, promyšle­nou přípravou, která respek­tu­je psa jako živou bytost s vlast­ní­mi emo­ce­mi.

Je ale dobré přípravu nepod­ceňo­vat. Není to totiž jed­norá­zová akce, ale pro­ces. Pro­ces, který se skládá z něko­li­ka kroků. Nejen z upevnění povelů, které se nám násled­ně budou vel­mi hodit, ale také z pos­tup­ného sez­namování s nový­mi před­mě­ty, pachy a zvuky. A také novou, den­ní urtinou, která může být s malým miminkem zcela odlišná.

Příprava psa na miminko není o dokonalosti

Není o tom, udělat všech­no „správně“ a bez chy­by. Je o tom psa vidět, vní­mat a dát mu čas. O tom začít včas přemýšlet, zpo­ma­lit a pos­tup­ně mu pomáhat porozumět změnám, které přicháze­jí.

A pokud máte poc­it, že si nejste jistá, jak připrav­it psa na miminko správně, nebo že se v tom trochu ztrácíte, je to v pořád­ku. Nez­na­mená to, že sel­háváte. Zna­mená to jen, že vám na tom záleží.

A to je ten nejlepší možný začátek.

Se zbytkem Vám mohu pomo­ci já.